Úvod

Jak je známo, ČR je od roku 1997 plnoprávným členem CENELEC (Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice) a CEN (Evropský výbor pro normalizaci). Z plnoprávného členství, mimo jiné, vyplývá i povinnost přejímat všechny evropské normy do soustavy národní normalizace bez ohledu na skutečnost, zda ČR s návrhem evropské normy souhlasila či ne.

Z uvedených důvodů je potřebné naše případné připomínky uplatňovat již při projednávání návrhů mezinárodních norem a návrhů evropských norem.

Aktivní účast ČR na tvorbě mezinárodních a evropských norem je základním předpokladem pro vznik národní normy ČSN, která bude vyhovovat potřebám národního hospodářství ČR.

Pozn. Zde je třeba uvést, že naším vstupem do Evropské unie (2004-05-01) není z hlediska využívání evropské normy v ČR rozhodující, zda jsme ji zavedli do národní normalizační soustavy nebo ne, neboť jako člen EU jsme povinni respektovat národní normu kteréhokoliv členského státu, která přejímá předmětnou evropskou normu.

Zájmy České republiky v mezinárodních a evropských normalizačních organizacích zastupuje od roku 1998 Český normalizační institut (ČNI). Ten byl podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky dne 1. září 1997 pověřen Ministerstvem průmyslu a obchodu tvorbou a vydáváním českých technických norem (ČSN).

Na základě výše uvedených skutečností pro přejímání evropských a mezinárodních norem i pro tvorbu ČSN je nutné vzniklé úkoly řešit podle určené priority.

Podle povahy se úkoly dělí na tři základní skupiny:

1. Přejímání evropských a mezinárodních norem formou ČSN EN (HD, ETS, ISO, IEC) v pořadí priorit:

a) evropské normy EN a harmonizační dokumenty HD mandátové a harmonizované (navazující na směrnice EU);

b) evropské a mezinárodní normy, na něž jsou odkazy v přejímaných mandátových a harmonizovaných EN a HD;

c) evropské telekomunikační normy (ETS) schválené ve veřejném hlasování;

d) ostatní EN a HD vydané po roce 1985 (tj. v období "nového přístupu", zejména EN a HD nově ratifikované);

e) mezinárodní normy ISO/IEC z obecně technických a průřezových oblastí tam, kde je zdůvodněna potřeba a kde se nepředpokládá (podle technických programů CEN/CENELEC) převzetí EN nebo HD;

f) ostatní důležité evropské a mezinárodní normy vyplývající ze zdůvodněných potřeb jednotlivých zájmových sfér.

2. Úkoly mezinárodní spolupráce pro přípravu a projednávání evropských a mezinárodních norem jako součást tvorby ČSN.

3. Tvorba ČSN vyplývající z národních potřeb a z hledisek zachování funkčnosti fondu ČSN.

Vzhledem k tomu, že tvorba ČSN vyplývajících z národních potřeb představuje jenom několik procent z celkové tvorby, zařazování bezpečnostních požadavků do technických norem (v oblasti elektrotechniky) se reguluje již v rámci tvorby mezinárodních norem IEC a evropských norem EN (popř. harmonizačních dokumentů HD).

I Tvorba českých technických norem a mezinárodní spolupráce

PODKLADY PRO TVORBU ELEKTROTECHNICKÝCH NOREM
(pravidla pro elektrotechniku)

IEC EN,HD ČSN jiné

IEC..... Mezinárodní norma -Publikace-Zpráva (IEC) - IEC TR.

EN...... Evropská norma (CEN, CENELEC, ETSI...).

HD...... Harmonizační dokument (CEN, CENELEC, ETSI...).

ČSN.... Česká technická norma.

Jiné..... Jiné normativní dokumenty (požadavky technické veřejnosti ) ,

Pozn.:

Mezinárodní normy (viz katalog IEC)

Evropské normy EN a harmonizační dokumenty HD (viz katalog CENELEC)

České technické normy (viz seznam ČSN

Pravidla pro elektrotechniku podle mezinárodní spolupráce:

Rozsah působnosti technické normalizační komise - TNK 22 "Elektrotechnické předpisy" vymezuje i elektrotechnické normy v oblasti "pravidla pro elektrotechniku" (dříve elektrotechnické předpisy) a je odvozen od mezinárodní spolupráce v IEC (Mezinárodní elektrotechnická komise) a CENELEC (Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice). Zahrnuje tyto technické komise (TC) a subkomise (SC, SR):

• IEC TC 16 (CENELEC SR 16) Základní a bezpečnostní principy pro styk člověk-stroj, značení a identifikace,
• IEC SC 28A, IEC TC 109 (CENELEC SR 28A) Koordinace izolace,
• IEC TC 64 (CENELEC TC 64, SC 64A, SC 64B) Elektrické instalace v budovách,
• IEC TC 44 (CENELEC TC 44) Bezpečnost strojního zařízení. Elektrotechnická hlediska,
• IEC TC 70 Stupně ochrany krytem,
• CENELEC BTTF 62-3 Provoz elektrických zařízení,
• CENELEC BTTF 95-1 Kontrola elektrických zařízení (instalací) v bytech,
• CENELEC TC 218 Kvalifikace smluvních partnerů pro elektrická zařízení.

Plánování

Námět na zpracování ČSN, tj. námět na zařazení normalizačního úkolu do plánu TN, může podat kdokoliv. Prostřednictvím ČNI lze v odůvodněných případech navrhnout i zpracování mezinárodní nebo evropské normy.

ČSNI sám nezpracovává návrhy ČSN, jejich zpracování organizuje a zajišťuje smluvně. Součástí smluvního ujednání je dohodnutý zpracovatel, termínované etapy zařazeného normalizačního úkolu a finanční náklady. Údaje o zahájení prací na nové nebo revidované normě zveřejňuje ČNI ve Věstníku ÚNMZ.

Návrh plánu TN, včetně pravidelných doplňků, sestavuje ČNI ve spolupráci s příslušnými technickými výbory (Technickým normalizačním výborem - TNV a Elektrotechnickým normalizačním výborem - ENV), technickými normalizačními komisemi (TNK), s věcně příslušnými ministerstvy nebo jinými ústředními správními úřady a s ostatními navrhovateli úkolů. Návrhy plánů TN a jeho doplňky schvaluje ÚNMZ po projednání se svým poradním orgánem - Radou pro normalizaci.

Pro sestavování ročních plánů TN vydává ČNI každoročně aktualizované pokyny, které s předstihem zveřejňuje ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále Věstník ÚNMZ) (zpravidla ve Věstníku ÚNMZ č. 9).

Podle druhu normalizačních úkolů je plán TN členěn na tři části:

Část 01 - Normotvorné úkoly

Do této části jsou zařazovány úkoly tvorby českých technických norem zaměřených na:

- přejímání evropských a mezinárodních norem do soustavy českých technických norem formou ČSN EN (ČSN IEC, ČSN ISO ČSN ETS, atd.),

- tvorbu původních ČSN, vyplývajících z národních potřeb a z hledisek zachování funkčnosti fondu ČSN.

Část 02 - Rozborové úkoly

Tyto úkoly se zpracovávají jen v nezbytných případech v souvislosti se zpracováním koncepcí tvorby ČSN v určitých oborech a odvětvích.

Část 03 - Úkoly mezinárodní spolupráce

Těmito úkoly je konkretizována účast zpracovatelů při tvorbě evropských a mezinárodních norem ve vybraných pracovních orgánech CEN, CENELEC, ETSI, ISO, IEC. Součástí této spolupráce je věcné projednání těchto norem se záměrem jejich následného převzetí do soustavy ČSN.

Veškeré normalizační úkoly tvorby norem, zařazované do plánu TN, jsou zaměřeny na postupnou transformaci národní soustavy ČSN při současném udržování nezbytné funkčnosti fondu stávajících ČSN.

Povinností ČSNI jako řádného člena evropských normalizačních organizací je zabezpečit převzetí všech schválených evropských norem do soustavy ČSN a zrušení těch národních norem (popř. jejich jednotlivých ustanovení), které jsou s evropskými normami (EN, HD) v rozporu.

Pozn. priority pro zařazování úkolů do plánu TN jsou uvedeny v úvodu

Mezinárodní normy a Evropské normy se zavádějí do národní normalizační soustavy ČSN:

- Převzetí překladem, tj.vydání ČSN obsahující titulní list ČSN s potřebnými informačními údaji, za nímž následuje překlad originálu bez jakýchkoliv věcných doplňků a změn (podle potřeby jsou povoleny národní poznámky a národní přílohy. Překlad může být dále doplněn originálním anglickým textem).

Z uvedených důvodů je potřebné naše případné připomínky uplatňovat již při projednávání návrhů mezinárodních norem a návrhů evropských norem.

Aktivní účast ČR na tvorbě mezinárodních a evropských norem je základním předpokladem pro vznik národní normy ČSN, která bude vyhovovat potřebám národního hospodářství ČR.

- Převzetím originálu, tj.vydání ČSN obsahující titulní list ČSN s potřebnými informačními údaji, za nímž následuje originál přejímané normy v anglické verzi (podle potřeby jsou povoleny národní poznámky a národní přílohy).

Pozn. Je nutné dodat, že vstupem do EU se rozsah povolených doplňků minimalizoval a souvisí to se skutečností, že jako člen EU jsme povinni respektovat národní normu kteréhokoliv členského státu, která přejímá předmětnou evropskou normu.

- Schválením originálu přejímané normy k přímému používání jako ČSN; tj.
a) vydáním tiskem národní titulní strany ČSN s oznámením, že originál přejímané normy byl schválen k přímému používání jako ČSN;
b) pouhým oznámením ve Věstníku ÚNMZ (bez vydání titulní strany ČSN), že originál přejímané normy byl schválen k přímému používání jako ČSN.

Harmonizační dokumenty HD se zavádějí do národní normalizační soustavy zapracováním do ČSN. Jsou i nadále povoleny národní doplňky, ale nesmějí být v rozporu s ustanoveními přejímaného harmonizačního dokumentu.

Do plánu TN se nezařazují úkoly řešící problematiku shodnou s připravovanými návrhy EN (uplatnění stop-stavu podle vnitřních pravidel CEN/CENELEC - standstill). Obdobně se postupuje i v případě rozpracovaných návrhů norem ISO/IEC.

Seznam zahajovaných úkolů schváleného plánu TN a jeho doplňků jsou zveřejňovány ve Věstníku ÚNMZ a na internetové adrese www.cni.cz (dříve: www.csni.cz)

Úkoly tvorby ČSN, jakož i úkoly mezinárodní spolupráce, může zpracovávat jen zpracovatel, tj. organizace nebo občan, s nímž to ČNI dohodl, nebo ČNI. Dohodnutí zpracovatele, včetně dohodnutí způsobu financování, je nezbytnou podmínkou pro zařazení úkolu do plánu TN. Návrhy ČSN nezařazené do plánu nemohou být schváleny jako ČSN.

Zpracovatel musí při řešení a zpracování úkolů tvorby ČSN postupovat v souladu:

• se zákonem č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb.,
• s aktuálními metodickými pokyny pro normalizaci MPN 11) a dalšími pokyny, na které bude upozorněn,
• s požadavky dohodnutými ve smlouvě,
• s odbornými doporučeními technické normalizační komise (v daném případě TNK 22 Elektrotechnické předpisy),
• s požadavky objednavatele.

1) MPN 1:2006 Stavba, členění a úprava českých technických norem, kterými se v návaznosti na obdobné předpisy mezinárodních a evropských normalizačních organizací stanoví jednotná pravidla pro stavbu, členění a úpravu českých technických norem (ČSN) a to jak původních ČSN zpracovaných na národní úrovni, tak i ČSN, kterými se přejímají evropské nebo mezinárodní normy do soustavy českých technických norem;

Dohodnutý zpracovatel v souladu s plánem TN a v závislosti na druhu normy buď sám vypracuje a předloží do připomínkového řízení návrh ČSN (v případě tvorby původní ČSN), nebo do připomínkového řízení předloží návrh ČSN přejímající evropskou normu (EN, HD) nebo mezinárodní normu (IEC, ISO).

Pozn. V případě přejímání evropské nebo mezinárodní normy se projednává obsah národní části ČSN včetně případných národních poznámek a příloh a správnost překladu přejímané normy, nikoliv jeho věcný obsah.

Postupné návrhy ČSN se v obou případech projednávají s příslušnými TNK2) (jsou-li zřízeny) a s dalšími účastníky připomínkového řízení.

2) Technické normalizační komise (dále jen TNK) jsou odbornými normalizačními orgány s celostátní působností, registrovanými, metodicky řízenými a koordinovanými Českým normalizačním institutem (dále jen ČNI). ČNI zřizuje TNK na návrh zainteresovaných zájmových oblastí společnosti a na základě doporučení příslušného normalizačního výboru (Technického normalizačního výboru nebo Elektrotechnického normalizačního výboru) ke komplexnímu řešení všech otázek technické normalizace ve vymezeném rozsahu oboru jejich působnosti.

Činnost TNK je založena na principu zainteresovanosti různých zájmových oblastí společnosti na dosažení vzájemně prospěšných normalizačních řešení, a to formou účasti pověřených zástupců příslušných orgánů, organizací a podnikatelů v TNK, kteří uplatňováním požadavků svých zájmových oblastí zabezpečují dosažení konsensu v řešených normalizačních otázkách.

Účastníci připomínkového řízení

Projednání návrhu ČSN se může zúčastnit každý, kdo se ve lhůtě stanovené ve zveřejněném oznámení (ve Věstníku ÚNMZ) o zahájení zpracování návrhu přihlásí zpracovateli uvedeném v tomto oznámení, nebo s každým, kdo zašle své stanovisko ke zveřejněnému návrhu normy ve lhůtě stanovené v oznámení o jeho zveřejnění.

Zahájení řešení úkolů je oznamováno odborné veřejnosti ve Věstníku ÚNMZ, vycházejícím začátkem každého kalendářního měsíce. Současně jsou veřejnosti sdělovány základní údaje o úkolech potřebné pro orgány a osoby, které mají zájem stát se účastníky připomínkového řízení. Přihlášeným účastníkům zpracovatel zasílá návrhy ČSN a jejich případné připomínky s nimi projedná.

Pokud v rámci zpracování návrhu ČSN se zjistí, že jeho obsah se týká i okruhu uživatelů technických norem, kteří se nepřihlásili jako účastníci připomínkového řízení, může zpracovatel sám (popř. po konzultaci s pracovníkem ČNI) zaslat návrh normy i organizacím nebo i jednotlivcům, jichž se předmětný návrh (budoucí ČSN) týká.

Etapy tvorby ČSN a projednávání návrhů norem s účastníky připomínkového řízení

Etapy tvorby ČSN a význam plánovaných etap:

1) Úkoly tvorby původních ČSN a rozborové úkoly

Etapa

Obsah a výsledek etapy

2

Vypracování a projednání zásad řešení. Po jejich projednání s účastníky řešení úkolu a s ČNI vypracování 1. Návrhu normy nebo jiného závěrečného výstupu, popř. návrhu z něj vyplývajících změn dalších ČSN, návrhů na zrušení platných ČSN a návrhu nutných opatření souvisejících s uplatněním normy.

Výsledkem etapy je rozeslání 1. návrhu normy nebo návrhu jiného závěrečného výstupu (včetně dalších návrhů uvedených výše nebo vyjádření, že takovéto návrhy nejsou nutné) účastníkům řešení úkolu a ČNI.

3

Projednání návrhu normy nebo jiného závěrečného výstupu (včetně dalších návrhů uvedených v 2. etapě) s účastníky řešení úkolu a s ČNI.

Výsledkem etapy je rozeslání projednaného návrhu normy nebo jiného závěrečného výstupu upraveného o akceptovatelné připomínky (včetně dalších návrhů uvedených v 2. etapě, přehledu účastníků řešení úkolu a jejich připomínek se stanoviskem zpracovatele k nim ) účastníkům řešení úkolu, kteří se k 1. návrhu vyjádřili, a ČNI. V případě formálních připomínek, které nevedou k zásadnějším změnám textu návrhu normy, nemusí být opravený návrh normy nebo jiný závěrečný výstup rozeslán, postačí přehled účastníků řešení úkolu a jejich připomínek se stanoviskem zpracovatele k nim.

4

Ukončení připomínkového řízení a vypracování konečného návrhu normy nebo jiného závěrečného výstupu se všemi náležitostmi předepsanými smlouvou ČNI se zpracovatelem.

Výsledkem etapy je předání konečného návrhu normy nebo jiného závěrečného výstupu (včetně předepsaných náležitostí) ČNI.

2) Úkoly na převzetí evropských a mezinárodních norem (ČSN vydané tiskem)

Etapa

Obsah a výsledek etapy

2

Vypracování 1. Návrhu normy, popř. návrhu z něj vyplývajících změn dalších ČSN, návrhů na zrušení platných ČSN a návrhu nutných opatření souvisejících s uplatněním normy.

Výsledkem etapy je rozeslání 1. návrhu normy (včetně dalších návrhů uvedených výše nebo vyjádření, že takovéto návrhy nejsou nutné) účastníkům řešení úkolu a ČNI.

3

Projednání návrhu normy (včetně dalších návrhů uvedených v 2. etapě) s účastníky řešení úkolu a s ČNI.

Výsledkem etapy je rozeslání projednaného návrhu normy upraveného o akceptovatelné připomínky (včetně dalších návrhů uvedených v 2. Etapě, přehledu účastníků řešení úkolu a jejich připomínek se stanoviskem zpracovatele k nim) účastníkům řešení úkolu, kteří se k 1. návrhu vyjádřili, a ČNI. V případě formálních připomínek, které nevedou k zásadnějším změnám textu návrhu normy, nemusí být opravený návrh normy nebo jiný závěrečný výstup rozeslán, postačí přehled účastníků řešení úkolu a jejich připomínek se stanoviskem zpracovatele k nim.

4

Ukončení připomínkového řízení a vypracování konečného návrhu normy se všemi náležitostmi předepsanými smlouvou ČNI se zpracovatelem.

Výsledkem etapy je předání konečného návrhu normy (včetně předepsaných náležitostí) ČNI.

Odborný referent ve spolupráci se zpracovatelem průběžně usměrňuje řešení normotvorného úkolu tak, aby odpovídalo zadání úkolu, aktuálním metodickým pokynům a aby byly splněny všechny podmínky uvedené ve smlouvě se zpracovatelem, včetně plánovaných etap řešení úkolu.

Schválení a vydání ČSN

V rámci etapy 4 předá zpracovatel úkolu technické normalizace projednaný návrh normy na ČSNI k dalšímu řízení.

V ČNI proběhne vnitřní projednání návrhu technické normy (předaný zpracovatelem) a po odstranění případných nedostatků je návrh normy předán do tisku a ke schválení. Vyhlášením ve Věstníku ÚNMZ se stává platnou Českou technickou normou.

Může se stát, že se ve vydané ČSN dodatečně zjistí chyba (na chybu ve vydané ČSN může upozornit kdokoliv). Pokud ČNI posoudí, že uvedená chyba může vést k omylu při využívání příslušné technické normy, vydá ČNI k ČSN opravu.

Distribuce norem

Prodej elektronických produktů ČNI: tel.: 221 802 250, informace o zahraničních normách (databáze PERINORM, INFODISK, JUSTIS) na tel.: 221 802 130.

Prodej norem: Prodejna norem Biskupský dvůr 5, 110 02 Praha 1, tel.: 221 802 120,
Prodejna norem Hornoměcholupská 40, 102 04 Praha 10, tel.: 271 011 825.

II. Využívání elektrotechnických norem v návaznosti na technické předpisy

Snahou zpracovatelů technických norem, ústředních orgánů a také části technické veřejnosti před vydáním zákona č. 22/1997 Sb., bylo přeměnit technické normy v předpisy řešící souhrnně navazující aspekty hospodářských, pracovních, organizačních i kontrolních a dozorových vztahů, jež mohou vznikat při uplatňování norem. Tyto snahy však nerespektovaly jeden ze základních principů právního řádu, a tím je princip zákonnosti, kterým se musí řídit všechny subjekty práva a který ve sféře tvorby závazných předpisů znamená, že tyto předpisy mohou vydávat pouze orgány k tomu zmocněné a že je mohou vydávat jen na základě zákonů, v jejich mezích a k jejich provedení (viz výše). Nelze vedle zákonnosti stavět jako argument hledisko účelnosti, neboť takové pojetí by nutně vedlo k porušování zákonnosti. Navíc i otázka účelnosti takových ustanovení v technických normách je problematická. V případech změn právních předpisů by docházelo ke snižování přehlednosti právního řádu, protože do doby, než by byly technické normy uvedeny do souladu se změněnými právními předpisy, mohlo by být důsledné dodržování technických norem příčinou nedodržení právních předpisů.

Z výše uvedených vyplývá, že technické normy mohou upravovat bezpečnost jen v souladu s tím, co je předmětem technické normalizace (technických norem).

Ve snaze oprostit elektrotechnické předpisové normy o ustanovení, která patří do vyhlášek, v 80. letech proběhla řada jednání s těmito ústředními orgány, avšak bez hmatatelných výsledků. Bylo odkazováno na to, že ČSN mají závazný charakter, a proto je jedno, zda jsou bezpečnostní požadavky uplatňovány ústředními orgány ve vyhláškách těchto orgánů nebo v závazných československých státních normách (nebo oborových normách).

Tyto bezpečnostní požadavky byly ústředními orgány uplatňovány v rámci normalizačního řízení a do ČSN musely být zapracovány (podmínka schválení ČSN).

Pozn. předpisové normy byly dostatečnou zárukou pro zajištění bezpečnosti v požadované míře, jak stanovovaly ústřední orgány. ČSN byly závazné a výjimky povoloval pouze Úřad pro normalizaci a měření, přičemž podle § 42 vyhlášky č. 97/1964 Sb., se výjimky nepovolovaly v případě, že by jejich povolení bylo na úkor bezpečnosti a ochrany zdraví, na úkor ochrany věcí,

nebo nesouhlasil-li s povolením výjimky neopomenutelný účastník. Z toho vyplývá, že předpisové normy museli uživatelé těchto norem dodržovat.

Podle zákona č. 22/1997 Sb., v platném znění není Česká technická norma obecně závazná (má dobrovolný charakter). Z toho vyplývá, že ČSN nejsou považovány za právní předpisy a že není stanovena obecná povinnost jejich dodržování.

Pozn. Dobrovolný charakter technických norem umožňuje přijímat vyspělá technická řešení bez ohledu na rozdílnou technickou úroveň účastníků trhu (je třeba si uvědomit, že požadavky uváděné v technických normách jsou minimální).

Pro nás je však důležitý stanovení povinnosti dodržování normy a jako příklady uvádím:

• Povinnost dodržování ČSN může být stanovena v právním předpisu (předpisu publikovaném ve Sbírce zákonů), tj. dodržování ustanovení norem je v ČR vyžadováno příslušnými obecnými právními předpisy, předpisy vydávanými příslušnými orgány (především orgánu dozoru).
• Povinnost používání ČSN může také vzniknout na základě smlouvy podle obchodního zákona, pokud si to strany ve smlouvě dohodnou atd.
• Podle Vyhlášky českého úřadu bezpečnosti práce č. 48/1982 Sb., kterou stanoví základní požadavky na zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, mohou být stroje a technická zařízení uvedeny do provozu jen tehdy, odpovídají-li příslušným předpisům a po provedení předepsaných kontrol, zkoušek a revizí.
• Zákon č. 458/2000 Sb.,zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) např. uvádí povinnost pro zákazníka udržovat svá odběrná zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám. Pro držitele licence uvádí povinnost zajistit, aby k výkonu licencované činnosti byla používána technická zařízení, která splňují požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené právními předpisy a technickými normami apod.

V případě, že dojde k úrazu, havárii nebo k jiným mimořádným událostem, při určování viny je rozhodující, zda byly dodrženy příslušné technické předpisy a technické normy. Dokazování (u soudu), že technické řešení, které neodpovídá ustanovením příslušné normy, je adekvátní (stejně nebo více bezpečné) tomu, co předepisuje norma, je často nákladnější než dodržení požadavků technické normy.

Dále je třeba si uvědomit, že při vypracování textů ČSN se používají pro vyjádření požadavku, doporučení, dovolení nebo možnosti vhodné jazykové výrazy, jejichž znalost je podmínkou správného využívání technických norem. Tyto vhodné jazykové výrazy jsou uvedeny v MPN 1:2006 (metodické pokyny pro normalizaci - v angličtině, francouzštině, němčině a v češtině).

Z výše uvedeného vyplývá, že při využívání technických norem je třeba postupovat obezřetně a dodržovat následující zásady:

- Na technickou normu nahlížet jako na normativní dokument, který rozpracovává požadavky právních předpisů.

- Je-li třeba se odchýlit od ustanovení technické normy, použít jenom adekvátní nebo lepší řešení (odchylné řešení projednat s příslušným státním odborným dozorem nad bezpečností práce, např. ČÚBP, ČBÚ...atd.).

- Při uzavírání smluv mezi odběratelem a dodavatelem jednoznačně uvádět ve smlouvách i technické normy.

- Mít na zřeteli, že normativní dokumenty mají své opodstatnění a patří do určitého hierarchického uspořádání. Je logické, že vyšší stupeň se upřednostňuje z hlediska využívání a naopak.

III Problematika rušení ČSN

Pozn. Jedná se předně o čisté ČSN (nezavádějící IEC, EN HD).

Je třeba poznamenat, že v seznamu českých technických norem je velké množství zastaralých předpisových norem. Tyto normy obsahují odkazy na již neexistující ČSN a na ON (oborové normy, které byly zrušeny v roce 1994) a často zakotvují povinnosti, které do nezávazných technických norem již nepatří.

Např. České technické normy, které byly součástí souboru norem ČSN 34 3100 až 91 (soubor zrušen v prosinci 2005), patřily mezi základní elektrotechnické normy, tvořící pravidla pro elektrotechniku (dříve předpisové normy). Normy tohoto charakteru však v řadě případů (jak již bylo uvedeno) obsahují i některá ustanovení, která do nezávazných (dobrovolných) norem nepatří.

ČNI podle § 6 zákona č. 22/1997 Sb., v platném znění, je mimo jiné povinen udržovat jednotnost
a vzájemný soulad českých technických norem, jejich soulad s právními předpisy a zajistit zrušení technické normy, pokud neodpovídá uvedeným podmínkám.

Za účelem udržení fondu ČSN (původních ČSN) v aktuálním stavu, provádí ČNI prověrku těchto českých technických norem, které jsou vydány v určitém časovém období a prostřednictvím Věstníku ÚNMZ informuje uživatele technických norem o svém úmyslu zrušit ty normy, které nejsou aktuální. V případě, že uživatelé technických norem podporují zachování platnosti konkrétních norem, daná problematika je řešena individuálně. Návrh na zrušení se projednává též na zasedání příslušné Technické normalizační komise (v daném případě TNK 22 Elektrotechnické předpisy).

Lze namítnout, že v případě elektrotechnických norem, které tvoří pravidla pro elektrotechniku, a kde již předem lze předpokládat nesouhlas se zrušením, je tato metoda nevhodná. Je to ale určitá možnost, jak získat informace o využívání dané normy, a současně přehled o možných zpracovatelích revize nebo změny. ČNI má zájem na udržení čistých ČSN všude tam, kde dosud není mezinárodní ani evropská norma. Předpokladem je, aby tyto normy byly v aktuálním stavu, a odpovídaly charakteru dobrovolných norem.

Pozn. ČNI ve snaze aktualizovat tyto normy zajistil po projednání s MPSV ČR v roce 2002 vypracování rozborového úkolu "Současný stav a výhled elektrotechnických předpisů - Rozbor a charakteristika současného stavu elektrotechnických předpisů ČSN a posouzení jejich harmonizace s EN/HD, IEC včetně navržení postupu, programu a struktury"", který mimo jiné obsahuje i závěry k jednotlivým ČSN, jež tvoří pravidla pro elektrotechniku a nepřejímají mezinárodní ani evropské normy (původní ČSN). Součástí rozborového úkolu je i tabulka, která obsahuje (pro čisté ČSN) údaje potřebné pro revizi, prověrku a rušení těchto norem.

Na základě námitek, které ČNI obdrží proti zrušení norem, a závěrů uvedených v rozborovém úkolu, mohou být některé normy v uvedené oblasti ponechány v platnosti, ale je nutné zabezpečit jejich aktualizaci.

Český normalizační institut pravidelně předkládá (ve Věstníku ÚNMZ) podle § 6 zákona č. 22/1997 Sb., k projednání seznam českých technických norem (ČSN) navrhovaných ke zrušení pro jejich technickou zastaralost, neaktuálnost nebo z jiných důvodů.

Každý, kdo má odůvodněné námitky proti zrušení ČSN, je může uplatnit do 6 týdnů od zveřejnění na adrese: Český normalizační institut, Biskupský dvůr 5, 110 02 Praha 1 - Nové Město.

Příslušné TNK pravidelně projednávají na svých zasedáních seznam ČSN navrhovaných ke zrušení.

Kde hledat náhradu za zrušené normy:

• webové stránky ČNI,
• Věstníky ÚNMZ,
• Seznamy českých technických norem apod.

Autor: Ing. Vicent Csirik- bývalý pracovník ČNI

Formulář pro dotaz