Kdo ze zákona stanoví sankce a kdo je vybírá?

Víte, že elektřina dokáže zabíjet? Více ZDE >>>

Dle zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci práce, který dnem 1. července 2005 vstoupil v platnost a upravuje zřízení, postavení a působnost orgánů inspekce práce, práva a povinnosti při kontrole a sankce za porušení stanovených povinností, zřizují se Státní úřad inspekce práce (SÚIP) v čele s generálním inspektorem a oblastní inspektoráty práce (OIP), které jsou správními úřady.
V čele inspektorátu je vedoucí inspektor.

Orgány a organizace inspekce práce

Inspektor je oprávněn

vykonávat kontrolu podle tohoto zákona, je-li při jejím zahájení přítomen člen statutárního orgánu kontrolované osoby, zástupce kontrolované osoby, zaměstnanec kontrolované osoby, spolupracující rodinný příslušník nebo jiná fyzická osoba, která vykonává nebo zabezpečuje činnost, která je předmětem činnosti kontrolované osoby;
na místech, na kterých by mohlo dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo zdraví inspektora, může být kontrola vykonána jen za doprovodu fyzické osoby pověřené k tomu kontrolovanou osobou.

Inspektor je povinen

prokázat se při výkonu kontroly svým průkazem inspektora, 
informovat příslušný odborový orgán nebo radu zaměstnanců nebo
zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci o zahájení kontroly, jestliže u kontrolované osoby působí, 
chránit práva a právem chráněné zájmy kontrolované osoby,

d) zachovávat mlčenlivost o totožnosti toho,
    kdo podal podnět k provedení kontroly.

Inspektoráty práce kontrolují dodržování právních předpisů v oblastech uzavírání, změn a ukončování pracovního poměru, pracovní doby, doby odpočinku, dovolené, překážek v práci, mzdy nebo platu, náhrady mzdy nebo platu, náhrady cestovních výdajů.
Dále pak v oblasti bezpečnosti práce a právních předpisů o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců, zaměstnanců pečujících o děti a těch zaměstnanců, kteří především sami dlouhodobě pečují o převážně nebo úplně bezmocnou osobu.
V kompetenci inspektorátů práce je také kontrola dodržování právních předpisů upravujících povolenou činnost dětí a
dodržování zákazu dětské práce.

Co zbylo na úřady práce?
Úřady práce kontrolují dodržování zákona o zaměstnanosti a
zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.
Stručně řečeno, zabývají se nelegálním zaměstnáváním, diskriminací zájemců o zaměstnání z jakýchkoliv důvodů, tzv. "švarcsystémem", zprostředkováním zaměstnání a kontrolou dodržování dalších povinností zaměstnavatelů vyplývajících jim ze zákona o zaměstnanosti a zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.

Jednoduše řečeno - úřady práce se zabývají vztahy, které předcházejí pracovnímu poměru, a nelegálním zaměstnáváním, a oblastní inspektoráty práce se zabývají porušováním povinností vyplývajících z pracovního poměru. Ani jeden z uvedených státních orgánů však není oprávněn řešit či vymáhat individuální nároky zaměstnance (např. vyhotovení pracovní smlouvy, peněžní plnění, vydání zápočtového listu).
Tyto problémy by měli zaměstnanci řešit
v souladu s ustanovením § 207 zákoníku práce, a to soudní cestou.

V konkrétním případě je proto vždy nezbytné rozlišovat případy, kdy zaměstnavatel jednal v rozporu s právními předpisy při procedurálních otázkách, což řeší výše uvedené kontrolní orgány, a kdy se jedná o pracovněprávní spor mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o nároky vyplývající z pracovního vztahu.
Tyto spory pak projednávají soudy a také o nich rozhodují.

Trocha čísel
Dodržování pracovněprávních předpisů kontrolují úřady práce pravidelně, a to na základě plánu kontrolní činnosti a také na základě podnětů občanů. Podle současné právní úpravy může úřad práce uložit pokutu za porušení pracovněprávních předpisů až do výše 2 milionů korun.
Úřady práce (ÚP) provedly od ledna do září 2005 celkem 7771 kontrol.
Ve 3578 případech nezjistily žádné závady.
Kontroloři uložili 1278 pokut v celkové výši 29 977 800 Kč.
Během 3. čtvrtletí 2005 zaměstnavatelé nejčastěji porušovali
zákon o zaměstnanosti.
Kontroloři ÚP zjistili celkem 924 porušení tohoto právního předpisu.
Ve 258 případech firmy zaměstnávaly cizince bez povolení k zaměstnání nebo povolení k pobytu či neinformovaly příslušný úřad práce o tom,
že zaměstnávají cizince, u kterého ÚP nevyžaduje povolení k zaměstnání. Zaměstnavatelé v 98 případech praktikovali tzv. "švarcsystém".
Pokud jde o dodržování zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (tzv. insolvence), porušili zaměstnavatelé svou povinnost v tomto období ve 23 případech.
Zákon nejčastěji porušovali tím, že nepředložili příslušnému úřadu práce ve stanovené lhůtě (do 14 dnů) písemný seznam služných mzdových nároků všech svých zaměstnanců.
Kontroloři zjistili, že během 3. čtvrtletí letošního roku se zaměstnavatelé dopustili ve 28 případech diskriminace v oblasti přijímání nových zaměstnanců. Nejvíce porušení se týkalo diskriminace
z důvodu pohlaví a věku.
Přibližně 62 % kontrol provedly úřady práce u menších firem, které zaměstnávají maximálně 25 zaměstnanců.
Z celkového počtu podniků, kterým kontroloři uložili pokutu, připadá 80 % právě na tyto zaměstnavatele.
Průměrná výše sankce v tomto sektoru byla 26 280 Kč.
Úřady práce ukládají menším firmám pokuty spíše nižší, protože jsou si vědomy toho, že by vyšší částka mohla být v těchto případech likvidační. Cílem je, aby sankce měly spíše motivační charakter, a nepřispěly tak ke zhoršení situace na trhu práce.

Další informace viz oborový portál: www.bozpinfo.cz

Autor: Karel Baborský a www.bozpinfo.cz

Odkazy: 
ROČNÍ SOUHRNNÁ ZPRÁVA o výsledcích kontrolních akcí provedených inspekcí práce za rok 2015
Zprávy o činnosti Státního úřadu inspekce práce