Kdo ze zákona stanoví sankce a kdo je vybírá?
Víte, že elektřina dokáže zabíjet? Více ZDE >>>
Dle zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci práce, který dnem 1. července 2005 vstoupil v platnost a upravuje zřízení, postavení a působnost orgánů inspekce práce, práva a povinnosti při kontrole a sankce za porušení stanovených povinností, zřizují se Státní úřad inspekce práce (SÚIP) v čele s generálním inspektorem a oblastní inspektoráty práce (OIP), které jsou správními úřady.
V čele inspektorátu je vedoucí inspektor.
Orgány a organizace inspekce práce
Inspektor je oprávněn
vykonávat kontrolu podle tohoto zákona, je-li při jejím zahájení přítomen člen statutárního orgánu kontrolované osoby, zástupce kontrolované osoby, zaměstnanec kontrolované osoby, spolupracující rodinný příslušník nebo jiná fyzická osoba, která vykonává nebo zabezpečuje činnost, která je předmětem činnosti kontrolované osoby;
na místech, na kterých by mohlo dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo zdraví inspektora, může být kontrola vykonána jen za doprovodu fyzické osoby pověřené k tomu kontrolovanou osobou.
Inspektor je povinen
prokázat se při výkonu kontroly svým průkazem inspektora,
informovat příslušný odborový orgán nebo radu zaměstnanců nebo
zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci o zahájení kontroly, jestliže u kontrolované osoby působí,
chránit práva a právem chráněné zájmy kontrolované osoby,
d) zachovávat mlčenlivost o totožnosti toho,
kdo podal podnět k provedení kontroly.
Inspektoráty
práce kontrolují dodržování právních předpisů v oblastech
uzavírání, změn a ukončování pracovního poměru, pracovní
doby, doby odpočinku, dovolené, překážek v práci, mzdy nebo
platu, náhrady mzdy nebo platu, náhrady cestovních výdajů.
Dále
pak v oblasti bezpečnosti práce a právních předpisů o
zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců,
zaměstnanců pečujících o děti a těch zaměstnanců, kteří
především sami dlouhodobě pečují o převážně nebo úplně
bezmocnou osobu.
V kompetenci inspektorátů práce je také kontrola
dodržování právních předpisů upravujících povolenou činnost
dětí a
dodržování zákazu dětské práce.
Co
zbylo na úřady práce?
Úřady práce kontrolují
dodržování zákona o zaměstnanosti a
zákona o ochraně
zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.
Stručně
řečeno, zabývají se nelegálním zaměstnáváním, diskriminací
zájemců o zaměstnání z jakýchkoliv důvodů, tzv.
"švarcsystémem", zprostředkováním zaměstnání a kontrolou
dodržování dalších povinností zaměstnavatelů vyplývajících
jim ze zákona o zaměstnanosti a zákona o ochraně zaměstnanců
při platební neschopnosti zaměstnavatele.
Jednoduše
řečeno - úřady práce se zabývají vztahy, které předcházejí
pracovnímu poměru, a nelegálním zaměstnáváním, a oblastní
inspektoráty práce se zabývají porušováním povinností
vyplývajících z pracovního poměru. Ani jeden z uvedených
státních orgánů však není oprávněn řešit či vymáhat
individuální nároky zaměstnance (např. vyhotovení pracovní
smlouvy, peněžní plnění, vydání zápočtového listu).
Tyto
problémy by měli zaměstnanci řešit
v souladu s ustanovením §
207 zákoníku práce, a to soudní cestou.
V
konkrétním případě je proto vždy nezbytné rozlišovat případy,
kdy zaměstnavatel jednal v rozporu s právními předpisy při
procedurálních otázkách, což řeší výše uvedené kontrolní
orgány, a kdy se jedná o pracovněprávní spor mezi
zaměstnavatelem a zaměstnancem o nároky vyplývající z
pracovního vztahu.
Tyto spory pak projednávají soudy a také o
nich rozhodují.
Trocha
čísel
Dodržování
pracovněprávních předpisů kontrolují úřady práce pravidelně,
a to na základě plánu kontrolní činnosti a také na základě
podnětů občanů. Podle současné právní úpravy může úřad
práce uložit pokutu za porušení pracovněprávních předpisů až
do výše 2 milionů korun.
Úřady práce (ÚP) provedly od
ledna do září 2005 celkem 7771 kontrol.
Ve 3578 případech
nezjistily žádné závady.
Kontroloři uložili 1278 pokut v
celkové výši 29 977 800 Kč.
Během 3. čtvrtletí 2005
zaměstnavatelé nejčastěji porušovali
zákon o zaměstnanosti.
Kontroloři ÚP zjistili celkem 924 porušení tohoto právního
předpisu.
Ve 258 případech firmy zaměstnávaly cizince bez
povolení k zaměstnání nebo povolení k pobytu či neinformovaly
příslušný úřad práce o tom,
že zaměstnávají cizince, u
kterého ÚP nevyžaduje povolení k zaměstnání. Zaměstnavatelé
v 98 případech praktikovali tzv. "švarcsystém".
Pokud jde
o dodržování zákona o ochraně zaměstnanců při platební
neschopnosti zaměstnavatele (tzv. insolvence), porušili
zaměstnavatelé svou povinnost v tomto období ve 23 případech.
Zákon nejčastěji porušovali tím, že nepředložili příslušnému
úřadu práce ve stanovené lhůtě (do 14 dnů) písemný seznam
služných mzdových nároků všech svých zaměstnanců.
Kontroloři zjistili, že během 3. čtvrtletí letošního roku
se zaměstnavatelé dopustili ve 28 případech diskriminace v
oblasti přijímání nových zaměstnanců. Nejvíce porušení se
týkalo diskriminace
z důvodu pohlaví a věku.
Přibližně 62
% kontrol provedly úřady práce u menších firem, které
zaměstnávají maximálně 25 zaměstnanců.
Z celkového počtu
podniků, kterým kontroloři uložili pokutu, připadá 80 %
právě na tyto zaměstnavatele.
Průměrná výše sankce v tomto
sektoru byla 26 280 Kč.
Úřady práce ukládají menším firmám
pokuty spíše nižší, protože jsou si vědomy toho, že by vyšší
částka mohla být v těchto případech likvidační. Cílem je,
aby sankce měly spíše motivační charakter, a nepřispěly tak ke
zhoršení situace na trhu práce.
Další informace viz oborový portál: www.bozpinfo.cz
Autor: Karel Baborský a www.bozpinfo.cz
Odkazy:
ROČNÍ SOUHRNNÁ ZPRÁVA
o výsledcích kontrolních akcí
provedených inspekcí práce
za rok 2015
Zprávy o činnosti Státního úřadu inspekce práce